ABKM dítko

AKTUÁLNĚ: Od konce února 2024 jsme započaly proces zařazování mléčné bílkoviny do stravy. Naši cestu můžete sledovat na mém instagramu @jidlojakozdroj.

Úvod

Od cca 3. měsíce věku alergické dcery jsem jako kojící matka na bezmléčné dietě. Nyní v 9. měsících věku miminka, jsem se rozhodla sdílet naši cestu zavádění mléčné bílkoviny do jídelníčku. Proč? Protože informací na internetu je podle mě málo, jsou různorodé a zkušenosti nepopsané. Často jsem si v diagnóze připadala sama, ztracená, bez porozumění. Touto svou cestou chci tedy předat naši zkušenost: jak to šlo/nešlo, jak jsem plánovala a přemýšlela nad zařazováním. Zkrátka nechceme se cítit v diagnóze ABKM sami. 

​

Zařazování jsem pojala jiným způsobem než jsou oficiální doporučení od ČANT v Mléčném žebříčku z roku 2023, protože s ním jako matka a výživová poradkyně nesouzním (neznamená to však, že vy to tak nemáte a je to tak v pořádku). Informace čerpám nejen ze svého vzdělání výživové poradkyně, ale např. z webu ABKM.cz, knih ABKM u novorozenců a kojenců (2023) a Přirozená strava našich předků (2014), web 1000dní.cz, praxe Westona A. Price apod. Poslední týdny jsem plánovala zařazování dle množství bílkoviny v jednotlivých potravinách a jejich zpracování.

​

Cesta bude mít dvě fáze:

1. Zařazení BKM do mojí stravy půl roku od vysazení - zařazení do stravy dcery přes mateřské mléko (dále MM)

2. Zařazení BKM do stravy dcerky napřímo v příkrmech.

​

Podmínky pro zařazování BKM

• dcerka bez zdravotních potíží (nachlazení, oslabená imunita, po očkování)

• min. 6 měsíců bez akutních projevů alergie (u nás hlen a krev ve stolici), nemít akutní ekzém

• klidové časové období (nebýt před dovolenou, pobyty mimo domov déle než obvykle, zkrátka být v zajetých kolejích)

• u mě (kojící maminky) plné zdraví, bez jiných obtíží

​

1. Fáze den po dni MATKA

• 1.-3. den: BIO máslo 10 g = 0,005 g B

• 4.-6. den: 31% smetana ke šlehání 50 g = 1,05 g B (2 dny)
                  31% smetana ke šlehání 100 g = 2,1 g B

• 7-9. den: libovolně kupované výrobky s obsahem mléka (např. pečivo, bylinková pesta, uzeniny aj.) a ustálení do 3 g B/den. 

• 10. - 12. den: BIO kefír 50 g = 1,65 g B
                       BIO kefír 150 g = 4,95 g 
                       BIO kefír 200 g = 6,6 g B

• 13.-15. den: BIO čedar 15 G = 3,75 g B                  POZASTAVENÍ A NÁVRAT O 2 KROKY
  Kvůli alergické reakci dcery se vracíme k máslu a smetaně. Projevem byl průjem a hlen ve stolici. Plán před tímto zjištěním vidíte níže.
                     BIO čedar 25 g = 6,25 g B
                     BIO čedar 35 g = 8,75 g B
  Nyní necháváme uklidnit střeva, množství BKM je do 3 g/den z tučných mléčných výrobků. 

• 7. týden: Smetanový jogurt s 10% tuku 40 g = 1,48 g B  
                                                               55 g  = 2,05 g B
                                                               120 g = 6,8 g B
  Preventivně nasazena probiotika. Po dvou týdnech stejný postup s klasickým jogurtem.

• 11. týden: Sýry
  Zařazování sýrů trvalo 3 týdny a probíhalo v této podobě: 

  • sýrové krekry​

  • parmezán na těstovinách - posyp

  • plátkový eidam

  • měkký sýr typu Lučina z kozího mléka
    Max. množství bylo 50 g sýra na den

• 4. měsíc: Tvaroh a přepečené mléko
  Prvních 14 dní měkký tvaroh (vanička) přepečený v koláči, žemlovce apod. do 50 g výrobku/den. Současně s ním jsem jedla i přepečené mléko v různém množství. Po 14 dnech jsem vyzkoušela čerstvý tvaroh, který prošel. Tímto se uzavřela I. etapa zařazování mléčných výrobků do mé stravy coby kojící matky. 

2. Fáze DÍTĚ

Tuto fázi začínáme v momentě, kdy skrze mateřské mléko zvládne všechny mléčné výrobky z předchozího kroku. Matka má do svého jídelníčku zařazeny všechny mléčné výrobky jak byla zvyklá a vyhovuje jí. ​

Vždy bedlivě sledujeme reakce děťátka (ekzém, bolest bříška, změna ve stolici, zvýšená plačtivost případně nezvyklé chování , u kterého nevíme příčinu).

Potravinu považujeme za zařazenou v momentě, kdy ji dítě přijímá pravidelně (byť v malém množství) a ani po 14 dnech nevidíme alergickou reakci.

Novou potravinu nezařazujeme 14 dní před a po očkování, při již rozběhnutém projevu alergie (kvůli nemožnosti rozpoznat, jak dítě reaguje na alergen), při nemoci a velkých změnách (dovolená, stěhování, nástup do školky aj.)

• MÁSLO

• SÝRY

• JOGURT/SMETANA

• ČERSTVÉ MLÉKO​

​

Jak zjistit množství bílkoviny v mléčných výrobcích? 

Nejjednodušší je najít si produkt na webu https://www.kaloricketabulky.cz/, kde zadáte množství a v grafu se vám ukáže výživová hodnota potraviny. 

Na příkladu kefíru lze vyčíst, že přímé množství BKM je 3,3 g na 100 g. 
Pokud zařazuje do stravy kefír kojící matka, její tělo při konzumaci 100 g kefíru dostane tuto dávku; kojené miminko pak skrze mateřské mléko dávku asi 100 000x nižší (Ludman, 2013), což u kefíru činí 0,000033 g. 

​

Dělení bílkovin kravského mléka (BKM)

Nejznámější a nejvíce zastoupená bílkovina v kravském mléce je kasein. Na ten bývá u alergiků nejčastější alergie v dospělém věku, u dětí jsou to naopak syrovátkové proteiny. Kasein v prostém mléce tvoří 80% bílkovin, zbylých 20% jsou syrovátkové bílkoviny (např. alfa-laktalbumin, beta-laktoglobulin). Syrovátkové proteiny se rychleji vstřebávají, kasein zase zpomaluje trávení - tím dochází k postupnějšímu uvolňování aminokyselin.